Obsah

Naučná stezka Holýšov II

 

Přijďte si vyzkoušet novou Naučnou stezku, která je dlouhá asi 7,5 kilometrů a najdete na ní celkem pět naučných zastavení se šesti informačními tabulemi, dále místa k posezení a odpočinku. Začátek stezky je na náměstí 5. května před budovou radnice, dále vede kolem památného stromu v Novém Dvoře, bývalého koncentračního tábora, Hamerského Mlýna, kasáren a zaniklé obce Trubce. Vycházet ze stezky se bude pod hřbitovem. Zde se můžete stručně seznámit s jednotlivými informacemi, které jsou umístěny na tabulích v uvedených stanovištích.

 

Informace č. 1 – město Holýšov, kostel sv. Petra a Pavla

Město Holýšov leží na úpatí vrchů Trný  a Makový, na břehu řeky Radbuzy. Město protíná železniční trať Praha – Plzeň – Domažlice - Furth in Wald a silnice I/26, která se napojuje na dálnici D5 Praha – Rozvadov. Dominantou města je radnice, jejíž stavba byla zahájena v roce 1926 a nepřehlédnutelným prvkem radnice je hodinová věž. V roce 2010 byla k původní radnici postavena nová moderní budova. Další památkou města je kostel sv. Petra a Pavla. Součástí města je i malá ves Dolní Kamenice s přilehlými Výtuňskými lesy a rybníkem. Uprostřed návsi stojí kaplička zasvěcená sv. Petru a Pavlovi, která má jehlancovou střechu s cibulovou bání a zvonkem.

 

Informace č. 2a – památný strom Jilm vaz

Památný strom Jilm vaz se nachází v ulici Politických vězňů, dne 3. prosince 2010 byl vyhlášen památným stromem a zapsán do Ústředního seznamu ochrany přírody. Památný strom je zakázáno poškozovat, ničit a rušit ho v jeho přirozeném vývoji. Rozměry stromu jsou: obvod kmene ve 130 cm nad zemí 436 cm, výška stromu 20 m, šířka koruny – poloměr 8 m.

 
Informace č. 2b – Koncentrační tábor Holýšov

V hospodářském areálu Nový dvůr působila do začátku války rodina Pičmanů, byla zde vlastní kovárna, pekárna chleba a hospodářská stavení. V roce 1938 byl v areálu Vojenský stavební dozor pro výstavbu opevněné linie bunkrů úsek 174 – Merklín – Holýšov - Jivjany. Po obsazení Sudet byl statek zkonfiskován a v březnu roku 1944 založen v areálu koncentrační tábor.

 
Informace č. 3 – řeka Radbuza

Řeka Radbuza patří do povodí Berounky. Řeka pramení pod vrchem Lysá, teče nejprve severním směrem, v Bělé nad Radbuzou se prudce ohýbá k jihovýchodu až k Horšovskému Týnu, kde se stáčí směrem severovýchodním přes Staňkov, Holýšov, Stod, Chotěšov a Dobřany k Plzni, kde se spojí se Mží v Berounku. V Holýšově se nacházejí dva jezy. V řece Radbuze žije mnoho živočichů, nejvíce je zde kaprů, štik, línů, karasů, candátů, tloušťů a také zde žije vzácný mník jednovousý. Radbuza bývá sjízdná po většinu roku, pro horní tok stačí mírně zvýšený vodní stav. Plavba po Radbuze je nenáročná a je příjemným výletem s otevřenou lodí.

 
Informace č. 4 – závod MWH Holleischen – kasárna

Od roku 1940 dochází k výstavbě areálu závodu MWH Holleischen II. vzdáleného od obce. Důvodem je výroba a manipulace přímo s trhavou směsí a jsou obavy, že případná exploze by zničila obec. Od roku 1950 vznikla v tomto velkém lesním okolí kasárna. Byly zde dělostřelecký pluk, tankový pluk, dále samostatný dělostřelecký oddíl a také radiotechnický prapor, který měl na starosti protivzdušnou obranu vojsk. V současné době je z kasáren postupně budována Průmyslová zóna II., kde již podniká mnoho soukromých firem v různých oborech a činnostech.

 
Informace č. 5 – zaniklá obec Trubce

První zmínka o osadě položené na místě současných Trubců pochází již z roku 1237, kdy je na místě dnešní usedlosti zmiňováno 29 rolnických usedlostí. Od druhé poloviny 15. století přechází obec do majetku Trubeckých z Tisové, dále pak je část území evidováno v majetku obce Čečovice a poté připadl zbytek pozemků Horšovskému Týnu. Od roku 1623 je pravděpodobně usedlost v majetku hraběte Maximiliana Trauttmansdorffa a zůstává v majetku této rodiny až do roku 1928. Na jaře v roce 1938 byla na statku v Trubcích ubytována skupina stavebních dělníků z Postřekova, kteří pracovali na výstavbě opevněné linie mezi Holýšovem a Hradišťany. Po obsazení Sudet se u statku objevily hlídky říšské finanční stráže, které kontrolovaly státní hranici procházející podél usedlosti. V roce 1960 je se souhlasem JZD Neuměř většina pozemků s usedlostí bezplatně převedena na vojenský útvar V ´8013, který využívá tuto oblast pro výcvikové účely jako tankodrom, což pro obec Trubce znamená definitivní konec.