Obsah

Vánoční výstava betlémů

Kralické betlémové figurky

Na konci 17. století nechal pozdější královéhradecký biskup Tobiáš Becker postavit nad městem Králíky (odtud také název betlémských figurek „kralické“) mariánský poutní kostel spojený s klášterem. Tak jako na jiných poutních místech představovali zbožní poutníci významný zdroj přivýdělku pro místní obyvatelstvo. Náboženské upomínkové předměty i betlémské figurky se zde díky velkému množství lesů vyráběly hlavně ze dřeva. Výrobě betlémských figurek se často věnovaly celé rodiny. Muži vyřezávaly, ženy a děti dolepovaly ruce a dary darovníkům, nebo figurky malovaly.

Vyřezáváním se ještě kolem roku 1900 živilo několik set rodin (uvádí se kolem 500) nejméně v 25 – 30 obcích mezi Králíky, Červenou Vodou, Mladkovem a Rokytnicí v Orlických horách. Z chalup figurky vykupovali faktoři, kteří je dále přeprodávali. Figurky se prodávaly nejen na domácích předvánočních trzích, ale vyvážely se do všech zemí rakousko - uherského mocnářství, i dále po Evropě a do zámoří. Staly se dokonce inspirací pro řezbáře v Krušnohoří nebo na Příbramsku.

Citelnou ranou pro výrobce se stal rozpad Rakousko – Uherska, který přinesl zánik mnoha odbytišť. Je třeba ovšem říci, že rozpad monarchie nebyl jedinou příčinou počátku skomírání kralického řezbářství. Zhruba od počátku 20. století docházelo k postupnému úbytku řezbářů zvláště u nejmladší generace. Na vině bylo hlavně špatné finanční ohodnocení jejich práce, figurky byly vykupovány za neuvěřitelně nízké ceny. Za kopu (60 kusů) neomalovaných oveček se platilo 60 až 70 krejcarů, za stejný počet lidských figurek asi 2 zlaté. Aby si rodina vydělala na holé živobytí, museli všichni běžně pracovat 12 – 14 hodin. Vzhledem k tomu, že v oblasti Králík žilo z velké části německé obyvatelstvo, tak po 2. světové válce s jejich odsunem výroba kralických figurek v podstatě zanikal.

Betlémy z oblasti Králíků, malebného městečka pod Králickým Sněžníkem, můžete obdivovat na Vánoční výstavě betlémů v Domě dějin Holýšovska do 16. ledna 2015.

Betlémy pocházejí ze sbírky Miroslava Smahy.   

Mgr. Josef Hais, vedoucí Domu dějin Holýšovska

 

Fotografie z výstavy:

BetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémyBetlémy